Debugging

Mám tu pro vás další knihu ze seznamu doporučené literatury. Jedná se o Debugging, kterou napsal David J. Agans. Tato kniha obsahuje několik pravidel, kterými by se měl člověk řídit, pokud hledá chyby jak v software tak i v čemkoliv jiném. Ta pravidla jsou následující:

  1. Pochopte systém – Přečtěte si manuál, zjistěte si jak se to má chovat, jak se mají chovat komponenty a podobně.
  2. Nechte to selhat – Pokud chceme odstranit chybu, musíme se ji naučit reprodukovat. Bez toho nemáme moc šanci zjistit co je špatně, a ani to, jestli už jsme to opravili.
  3. Přestaňte přemýšlet a začněte se dívat – Člověku se často stane, že uhodne důvod problému a pak už ignoruje všechny náznaky toho, že je chyba jinde. Tato rada nám připomíná, že máme přestat hádat a začít se pořádně koukat.
  4. Rozděl a panuj – Klasika, prostě si systém rozdělíme a zkusíme zjistit v které části ta chyba je.
  5. Měňte pouze jednu věc – Často se stane, že člověk zkusí udělat jednu opravu, ta nepomůže, tak udělá další a pak ještě další, až problém nakonec možná zmizí. Neúspěšné pokusy o opravu v systému nechá. To je chyba. Pokud oprava nepomohla, vraťte všechno zpět a až pak se pouštějte do dalších pokusů.
  6. Držte si kontrolní záznam – Pokud narazíte na problém, je dobré si napsat všechny okolnosti, které se při něm vyskytovali. Pokud je chyba dost zákeřná, bude se vám to hodit při analýze příčin. U software se tento bod dobře mapuje na logování.
  7. Zkontroluje zástrčku – Často je chyba v té nejsamozřejmější věci. V autě není benzín, počítač není v zásuvce, aplikace není spuštěna.
  8. Získejte čerstvý pohled – Nevíte si s něčím rady? Zkuste se někoho zeptat. Možná vám to docvakne při vysvětlování, možná něco napadne toho druhého. Důležité je, neříkat mu svoje hypotézy, ať ho nezatáhnete do stejné slepé uličky v které už jste vy.
  9. Pokus jste to neopravili, není to opraveno – Ano, pokud chyba zmizí sama od sebe, je pravděpodobné, že se znovu objeví. A to pravděpodobně v ten nejnevhodnější okamžik.

V knize jsou samozřejmě jednotlivé rady rozepsány do hloubky, ale největší přínos vidím právě v tom seznamu. Má potenciál člověka odpoutat od zákysu a donutit ho nezkoušet to samé pořád dokola. V knize je také hromada „válečných historek“, ale ty jsou většinou hardwarové. Něco ve stylu: „špatně se nám ukládala data v paměti, tak jsme mysleli, že to je způsobeno šumem na vodiči a ono to přitom bylo špatným signálem časovače. Ha ha ha.“ Pro člověka hardwarem nezasaženého jako jsem já zas tak zajímavé nebylo. I když, historku o tom, jak se někomu odmítalo rozjet auto, podle toho jakou si dal zmrzlinu jsem pochopil i já.

Takže abych to shrnul, kniha byla zajímavá, ale řekl bych, že se bez ní obejdete. Nejužitečnější je určitě ten seznam pravidel.

Comments are closed.