Váš kód nikdo nechce. Nikdo nechce vaše skvělé internetové bankovnictví, nikdo nechce vaší aplikaci na telekonference, nikdo nechce vaše stránky na kupování letenek. Ano, lidi si chtějí kupovat věci, chtějí se povídat s vnoučaty, chtějí se dostat na druhý konec planety, ale kdyby to šlo bez počítačů, telefonů a všech těch internetů, byli by mnohem radši.
Proto vás neplatí za psaní kódu, ale za dodávání hodnoty. Dodávání. Hodnoty. Je to matoucí. Na pohovoru vás zkoušeli z psaní kódu, váš titul se jmenuje softwarový inženýr, lidi kolem se tváří, že po vás chtějí kód. No vidíte a oni po vás přitom nechtějí kód, ale dodávat hodnotu. Psaní kódu je samozřejmě nesmírně důležité, ale pokud ten kód nepřináší hodnotu nebo ho nejste schopni dodat včas a v potřebné kvalitě, tak je úplně zbytečný.
Proč to tu píšu? Protože si to lidé pořád neuvědomují. Slýchám jak Scrumové mítinky zdržují od práce (myšleno od kódování). Že je potřeba prodloužit sprint, aby bylo méně režie a více času na kódování. Mám chuť křičet, jak je to postavené na hlavu! Ano, kódování je nezbytné. Ano, je to to, co nás na naší práci baví. Ano, je to to, na čem jsem závislý. Ano, špatně zorganizovaná schůze jsou ztráta času. Naše práce ale není jen o psaní kódu.
Proč je důležité si to uvědomit? Zatímco psaní kódu nám jakž takž jde, v ostatních věcech kolem dodávání hodnoty jsme obvykle marní. Neumíme z rozsáhlého designu od designéra vyzobnout tu část, která přinese nejvíc hodnoty a s kterou je potřeba začít. Neumíme rozseknou story na menší, uchopitelnější. Neumíme si naplánovat sprint tak, abychom ho stihli. Neumíme zajistit kvalitu. Neumíme dodat MVP a získat zpětnou vazbu od zákazníka. Neumíme se zlepšovat a poučit z vlastních chyb. Neumíme odstranit překážky, které nám stojí v cestě k plynulejšímu dodávání.
Tohle všechno se musíme naučit což samosebou zabírá čas a energii. Navíc to není kódování, nechce se nám do toho. Nemohl by to dělat někdo jiný? Pamatuji časy, kdy se člověk mohl tvářit, že se ho to netýká. Na stůl přistála dokonalá analýza od týmu analytiků, tu člověk jen nakódoval, hodil to přes zeď testerům a o víc se nestaral. Ty časy jsou pryč. Hlavně proto, že to nefungovalo. Vývojáři o systému vědí nejvíc, bez nich se analýza dělá špatně. Testování se přesunulo do rukou automatů, to je zase kódování, to umíme líp než testeři. Ano, potřebujeme analytiky, designéry, QA a Operation lidi, ale nemůžeme se tvářit, že se nás jejich práce netýká.
Platí nás za dodávání hodnoty. Je potřeba se přestat tvářit, že každá minuta nestrávená psaním kódu je ztráta času. Ztrátou času je každá minuta, která nedodá zákazníkovi hodnotu nebo nás nenaučí, jak ji příště dodat lépe.
Moc pěkný, jako vždy mi mluvíš z duše!
Hm, zajímavé.
Nedávno inzerát s CV – baví me jen to programování, žádný leadership, team leader, hlavně kódit. Žádný leadership, teamleader.
Možná to už docvaklo, ale vedoucí, tech leads, team leadři atp. prostě Ti, kdo mají na starosti nějaké lidi pod sebou a nějaký kód vyplodí tak jednou za týden, ani to ne, jsou placení stejně nebo i lépe ačkoli nedodají skoro žádný kód. A proč? No protože dodávají k výsledku větší hodnotu než ti, co mají pod sebou a co by pořád jen rádi kódili, programovaly, psali testy atd.
S jádrem souhlasím – vývoj tu není tím konečným cílem.
Nicméně pokud někdo tvrdí, že ho scrumové meetingu zdržují od práce, možná to nebude nejlepší formulace, ale může jít o skutečný problém. On totiž Scrum taky není cílem sám o sobě, koncový zákazník za něj přímo nezaplatí. Pokud tvoří příliš velkou část pracovní náplně, může to být problém k řešení.
Tím neříkám, že prodloužení sprintu je dobré řešení. Pokud máte týdenní sprinty, možná ano. Pokud máte nějaký specifický důvod pro neobvykle dlouhé sprinty, možná taky ano. Ale možná bude řešení spíše v lepším rozdrobení úkolů. Nebo ve vyšší efektivitě meetingů.
Přesně tak, nějaké programování nebo architektura nemají význam. Hodnotu dodají jedině korporátní meetingy.
Kdyz slysim Agile, vytahuju revolver. Vnimam to pouze jako zpusob, jak se jedna generace vymezuje oproti te predchozi. Presne dle pravidla : kdyz chces porazit nekoho silnejsiho, zmen pravidla hry. Mozna to ma smysl v firmach/projektech, kde je velke mnozstvi junioru s velkou fluktuaci. – Firmu, ktera by mi chtela v Agile postavit rodinny dum, bych hnal svinskym krokem. A analogicky se to ma i v oblasti tvorby softwaru. – Tematu prispevku samozrejme rozumim, je to vecny spor a rozdil mezi techniky a businessaky, kteri si navzajem nerozumi. To ale bude vzdycky.