Dnes skončila konference Agile Prague 2014. Loni jsem z ní byl nadšený, letos jsem spíše rozpačitý. U spousty z přednášek jsem marně čekal na to, až mi řeknou něco co nevím. Takže tu vypíchnu jen pár nejzajímavějších.
Zlepšete svoje komunikační schopnosti aniž byste řekli jediné slovo
Paul Klipp
Když se budete bavit se Stevenem Hawkingem, budete mu skákat do řeči, abyste mu řekli svůj názor o černých dírách?
Nejvíc mě asi zaujalo povídání Paula Klippa o komunikaci. Neřekl mi nic co bych nevěděl, ale dokázal to pěkně vysvětlit. V zásadě říkal, že abychom mohli lépe komunikovat, tak se musíme naučit poslouchat. A to je jednoduché, stačí jenom
- Přestat mluvit
- Přestat přemýšlet o tom, co řeknu, až ten druhý domluví
Už jsem o tom psal loni. Nové bylo ale propojení s, nelekněte se, meditací. To že racionálně vím, že bych měl naslouchat, neznamená, že to budu dělat. K tomu prý pomáhá učit se meditovat. Ani ne tak samotná meditace, ale spíš to, jak mi to nejde. To jak medituju, medituju a najednou programuju nebo přemýšlím co nakoupit. Prý ten proces přikázání si, že se mám vrátit k meditování je stejný jako proces přikázání si, že mám naslouchat. Zajímavé. Stejně zajímavý byl i přístup řečníka. Nejen že to dal bez slidů, ale nechal lidi tři minuty zkoušet meditovat. To chce koule.
Doporučoval knížku Time to Think.
Nedělejte Agile
Bob Schatz
Povídání o tom, že Agile se nedá dělat. Že agilními se můžete stávat. Zajímavá myšlenka byla, že by se člověk měl vědomě zlepšovat. Ne jen chodit do práce, ale každý den vědět, v čem se chci zlepšit. To musím zkusit.
Líbil se mi i workshop o couchování, ale to je nezapsatelné. Připomněl jsem si a vyzkoušel GROW model.
A pak už mám jen pár postřehů a citátů.
Vascco Duarte povídal o NoEstimates. V zásadě to bylo o tom, že je lepší neodhadovat, jen nalámat story na menší a nepočítat jejich koplexitu, ale počet.
Testování nachází defekty, QA jim zabraňuje. Ray Scott
Nemůžete škálovat mizerný kód. Dean Leffingwell
Pomalý proces přímo vede k nízké kvalitě a vyšším nákladům. Vasco Duarte
No a pak se mi z nějakého důvodu líbily tyto slidy Claudia Perroneho