Manažerské strasti

Udělal jsem velikou chybu. Nechal jsem se uvrtat do role podobné projektovému manažeru. Jak byste asi čekali moc mi to nejde ani mě to nebaví. Tak si tu chci napsat co to obnáší, abych už příště podobnou bláhovost neudělal.

Schůze
Kalendář někoho kdo komanduje lidi je úplně jiný než člověka co dělá nějakou užitečnou práci. Pěkně je to popsáno tady. Jako manažer prostě potřebujete komunikovat s mnoha různými lidmi. Z čehož plyne oblíbená manažerská kratochvíle – schůzky. Jako programátor je musíte tiše trpět, jako manažer je svoláváte. A to i několik za den. Snažím se je omezovat na minimum a na co nejkratší čas, ale i tak je jich dost. Navíc mám pořád blbý pocit, že ostatní vytrhávám od práce.

Nuda
Nejhorší ale je, že schůzky jsou na té práci nejzajímavější. Ano, čtete správně. Schůzky jsou zajímavé. Jako manažer totiž nemáte moc jiné práce. Teda pokud nepočítám těch pár mailů. Ono to plyne z definice. Řízení lidí je hlavně o komunikaci. Takže buď mailujete, plánujete schůze nebo na nich sedíte. Pokud ale neřídíte víc projektů na jednou, tak mezi tím máte spoustu volného času. Takže sedíte v práci a nemáte do čeho píchnout.

Programování a řízení nejde dohromady
To že má člověk volný čas se dá brát jako pozitivum. Ve volných chvílích se dá udělat něco užitečného. Třeba programovat. Zkusil jsem to, a zjistil jsem, že to nezvládám. Jedna nebo druhá činnost tím trpí. U mě bohužel trpí obojí. Když programuji, tak nechci být vyrušován. Natož pak sám sebou. Takže manažerské aktivity odkládám nebo jinak zanedbávám. Největší legrace pak je, když v hlavě řešíte programátorský problém a přitom sedíte na schůzi, kterou máte řídit.

Odpovídáte za věci, které nemůžete ovlivnit
Řídící role sebou nese také odpovědnost. A to i bohužel za věci, které nemůžete ovlivnit. Jako programátor můžete s klidem říci, není to hotové, protože Franta nedodal XYZ i když jsem mu to každý den připomínal. Jako manažer za to nesete zodpovědnost, a to i přesto, že nemáte žádnou pravomoc Frantovi říkat co má dělat. Musíte se pokoušet o řešení, i když víte, že žádné neexistuje. Je to prostě vaše práce.

Když to tak po sobě čtu, tak nevidím důvod, proč by člověk, kterého baví programování, chtěl dělat manažera. Já to tenkrát vzal, protože jsem si to chtěl zkusit. Je to zajímavá zkušenost, ale mě osobně to nezaujalo.

3 thoughts on “Manažerské strasti

  1. Guido

    Přímo s PM zkušenosti nemám. U teamleadingu bych souhlasil s těma schůzkama: 10 lidí v týmu = až 24 hodin čistého času týdně na schůzích. Teoreticky, čím lépe je projekt řízen, tím méně schůzek by mělo být potřeba. Ale v praxi jsem se s tím moc nesetkal.

    Moc mi nesedí ten volný čas. Když se nesedí na schůzi, tak se vyšívá v JIŘE nebo jiném issue tracking nástroji. A pak takový ty excelový “srandičky”.

    Osobně mi nejhorší na těhle rolích přijde fragmentace času. Na druhou stranu, mě teamleadování prostě baví (pokud to ovšem není death march).

  2. Andre

    U nás v práci PM sedí prakticky celý den v kanclu. To by mě docela štvalo a potom řešení problémů s lidma. A hlavně poslední bod, na to bych neměl.

Comments are closed.