Dostala se mi do rukou skvělá knížka, Lean from the Trenches (Hubeňouři ze zákopů) od Henrika Kniberga (tady se dá stáhnout draft)
Hlavní důvod, proč mi přišla tak dobrá je, že tam řeší stejné problémy, jaké máme aktuálně my. Od plánování, přes implementaci, až po testování. Celá knížka je vlastně popis toho, jak dělali projekt pro švédskou policii trvající něco přes rok a čítající asi šedesát lidí. Používali mix Kanbanu, Scrumu, Leanu a kdovíčeho ještě. Což je nakonec jedno, protože jak píše,
.. občas týmy dělají Kanban, protože se jim nelíbil Scrum. Až později přijdou na to, že Scrum problémy nezpůsoboval, ale upozorňoval na ně.
Nástěnka
Velká část knihy se točí kolem jejich Kanban nástěnky. Abych zase ocitoval
Rychlost projektu je z velké části určena tím, jestli všichni vědí co se děje. Když všichni vědí, kde právě jsme a kam jdeme, je pro ně mnohem snazší jít stejným směrem.
Dokonce má celou kapitolu o tom, proč používají fyzickou nástěnku místo elektronické. Hlavní důvod je snadná měnitelnost. Je mnohem snazší ji rozvíjet a upravovat. Když něco chybí, tak se to dopíše. Něco je špatně, vezmu fixu a překreslím to. Není potřeba trávit hodiny klikáním v Jiře. Stačí vzít tužku a z pár minut je hotovo.
U všech svých klientů jsem si všiml jednoho vzoru – obdobné nástěnky mohou změnit organizační kulturu. … Viděl jsem, jak se změnily vzájemné vazby a jak se díky spolupráci u nástěnky zvýšila důvěra mezi týmy.
Metriky
Také mě zaujaly metriky, které používají. Jsou to
- Počet věcí (featur) dodaných za týden
- Čas, za který proleze featura celým procesem
Je dobré si všimnout, že neměří komplexitu. Takže jim je jedno jestli udělají deset velkých nebo malých věcí. Prý je to proto, že se to nakonec stejně vykrátí. Odhady složitosti jsou nepřesné a metriku zkreslují. Počet je podle něj stejně vypovídající, ale mnohem jednodušší. Navíc je to tlačí do malých kousků, což je taky jenom dobře.
Druhá metrika je také zajímavá. Mají ji hlavně proto, aby je nutila zkracovat fronty mezi jednotlivými fázemi. Příliš velký čas vás upozorní třeba na to, že věci zbytečně čekají na otestování. Když se snažíte celkový čas zkracovat, musíte tato úzká hrdla řešit a to celému procesu jen prospěje.
Náš proces nebyl navrhnut, ale objeven.
Diagramy příčiny a důsledku
Úplnou novinku pro mě byly diagramy příčin a důsledků. Řešíte třeba dlouhé release cykly. Doporučuje nakreslit si diagram. Začnete u toho, že máte dlouhé release cykly. Nad to píšete jaké to má dopady, a pod to jaké jsou důvody. Často tam vyběhnou začarované kruhy, jako třeba tady.
Doporučuje se samozřejmě zaměřit na kořeny toho problému. Když vyřešíte příčinu, je možné, že vyřešíte i problém. Začarovaný kruh se rozpadne. V tomto konkrétním případě je dobré vyhazovat požadavky, pokud se nějaké jiné do releasu přidají. Více se dočtete tady.
Ostatní
Pak tam má také spoustu zajímavých věcí o retrospektivách, neustálém zlepšování, pokrytí testy a dalších. Takže pokud válčíte s agilním procesem, tuto knížku vřele doporučuji. Je docela krátká, ale nacpaná praktickými radami. Ideální kombinace.
Díky, knížku mám už pár týdnů koupenou, dneska ji začnu tedy číst. 🙂
Výborná knížka. Hodně mi pomohla s implementací Kanbanu. Před časem jsem o ní taky psal recenzi. A jinak, Henrika se vyplatí sledovat – řekl bych, že je to vycházející globální agile hvězda.
Pokud by chtěl někdo čekat, až tu knížku zfilmují, tak už se stalo