Popis hry

Cargo kult je týmová hra, v které hráči imitují aspekty určitého postupu či metodiky aniž by přejali její podstatu. V oblasti softwarového inženýrství toto chování poprvé popsal Steve McConnel v článku Cargo Cult Software Engineering (IEEE Software, 2000). Náš kolektiv autorů tuto hru pozoroval v různých variantách. Např. RUP bez iterací, Kanban bez omezení rozdělané práce, Scrum bez dedikovaného týmu, DevOps bez spolupráce mezi OPS a vývojáři nebo Extrémní programování bez automatických testů. Oblíbené jsou rovněž „agilní“ metodiky bez retrospektivy či vyhledávání zpětné vazby.

Pojmenování

Jméno je převzato z označení náboženských hnutí v Melanesii po druhé světové válce. Místní obyvatelstvo se snažilo opakováním rituálů bílých návštěvníků získat hodnotné zboží – cargo. Patrně nejznámějším příkladem je budování atrap letišť, letadel a napodobování rituálů pozemního personálu. Domorodci je odpozorovali během přítomnosti americké armády, od které získali mnoho užitečných věcí. (zdroj Wikipedia)

Účel hry

Názory expertů na účel hry se liší. Příčinou rozporů je nemožnost objektivnímu výzkumu. Hráči sami netuší, že se účastní této hry a na přímé dotazy reagují podrážděně. Pokud jsou si své účasti ve hře vědomi, často netuší proč se v jejich společnosti hraje. Jelikož se ale jedná o velmi populární hru, předložíme několik nejuznávanějších názorů.

Nepochopení

Nejsimpličtějším výkladem je prosté nepochopení. Korporátní management převezme postup, nicméně nepochopí jeho podstatu. Tento výklad je nepravděpodobný, protože všechny moderní metodiky jsou velmi snadno pochopitelné.

Popírání

Z reakcí respondentů někteří experti usuzují, že si někteří hráči svoji účast ve hře neuvědomují nebo popírají, že by hru hráli. Jsou přesvědčeni, že u nich nejde o imitaci, ale že opravdu aplikují metodiku správně. V tomto ohledu se příliš neliší od Melanéských domorodců. O příčinách takového popírání reality můžeme jenom spekulovat. Pravděpodobně jde o podvědomý strach z neúspěchu, který je v korporátním prostředí obzvláště silný. Tuto hypotézu by potvrzovalo i často pozorované vyhýbání se retrospekci. Při případném zkoumání neúspěchů by se muselo zjistit, že je metodika využívána nesprávně. Hráči podobný výsledek podvědomě tuší a vyhýbají se jakékoliv činnosti, která by na tento fakt upozornila.

Setrvačnost

Korporace vykazují velikou setrvačnost. Jakýkoliv pokus o změnu jejich směru vyžaduje velké množství energie. Často není potřebná energie dostupná a pokus o změnu skončí v polovině nebo na začátku. Tato hypotéza by vysvětlovala, proč se v některých společnostech skončí už u přejmenování schůzí a vykazovacího systému aniž by se změnilo cokoliv jiného.

Možné protiútoky a obrana proti nim

Vzhledem k tomu, že jde o týmovou hru, které se často účastní celá oddělení nebo i korporace, protiútoky proti této hře nebývají časté. Pokud se přeci jen objeví, mají obvykle dvě základní podoby.

Rebélie

Nejčastěji na cargo kult útočí malé skupinky pracovníků, kteří se snaží přejmout i podstatu imitované metodiky. Doufají, že se tím zvýší jejich efektivita a tím přesvědčí i zbytek hráčů přestat imitovat.

Obrana proti rebélii je jednoduchá. Většina moderních metodik vyžaduje určité podmínky. Například soustředění se na jeden projekt a tím pádem málo časté přepínání mezi úkoly. V takovém případě stačí tyto podmínky narušit. Například jednotlivým rebelům přidělit několik rolí nebo paralelně probíhajících úkolů, čím zaručíme jejich neúspěch.

Osvícený management

Z nepodložených zdrojů jsme zaslechli i o případech, kdy se o nápravu pokusil management. Jak již bylo uvedeno v části setrvačnost, je takový tlak z hora rozprostřen do velké plochy a tím pádem vyžaduje neuvěřitelné množství energie. Je snadné poukázat na vynaložené prostředky a takovou snahu včas zmařit.