Update: Po pár týdnech užívání se ukázalo, že je Cyanogen přeci jen náročnější než původní OS. Běží to, ale při určitých operacích je to přeci jen znatelně pomalejší. Takže se do celé operace pouštějte, jen když víte co děláte.

Chci si tu jenom sepsat postup, kterým se mi po několika hodinách podařilo s potem v tváři nainstalovat Cynanogen Mod 6 na moji starou G1. Pokud tento postup budete následovat, vězte, že tak děláte na vlastní nebezpečí. Riskujete ztrátu dat nebo i to, že se z vašeho telefonu stane cihla. Navíc netvrdím, že to je nejlepší postup, možná existuje i lepší. Také uvědomte, že tím pravděpodobně přijdete o záruku a pokud se nacházíte v “civilizovanější” zemi, tak pravděpodobně pácháte hrdelní zločin.

Mě ten postup fungoval, mám takový ten bílý model, ten co se u nás prodával jako první (PVT 32B). Váš telefon se ale může lišit jak hardwarem tak i firmwarem. Spousta kroků mi také nezabrala na první pokus. Kupodivu ale pomohlo je úplně stejně zopakovat. Jak je to možné netuším, ale je to tak.

Takže jak na to?

1. Všechno si zazálohujte. Kontakty a maily máte asi někde na serveru. Ale třeba poznámky a úkoly jsem musel uložit na SD kartu. Smsky jsem zazálohoval pomocí aplikace SMS Backup, která je ke stažení zdarma na marketu. Je také dobré si zapamatovat jaké aplikace máte nainstalovány a kde máte jakou ikonku. Je téměř jisté, že se všechno co máte na telefonu vymaže, takže tomuto kroku věnujte velkou pozornost.
2. Zazálohujte SD kartu, je pravděpodobné, že ji budete muset zformátovat. Já jsem jednoduše zkopíroval všechno z SD karty někam na disk na počítači.
3. Také jsem do telefonu šoupnul nefunkční starou SIM kartu a svoji jsem dal do jiného. Byl jsem tak celou dobu instalace na příjmu.
4. Budeme potřebovat získat root práva. To se dělá tak, že se nainstaluje úplně první verze OS, která v sobě měla bezpečnostní díru. Té díry využijeme. Abychom ale mohli na G1 vůbec něco instalovat, potřebujeme si vyrobit tzn. goldcard. To je SD karta, které telefon věří a nechá nás z ní ten software nainstalovat. Podrobný návod jak to udělat najdete zde. Pozor, přestaňte podle toho návodu postupovat v části „Downgrade + získání root právat“, v bodě čtyři. Budeme pokračovat jinak. Skončíme u “Naběhne vám telefon a bude chtít znova aktivaci přes Google účet…” (Pokud máte na počítači Linux, můžete zkusit třeba toto, ale já jel podle toho návodu na Windows. )
5. Teď bychom měli být ve stavu, kdy máme na telefonu nainstalovanou děravou verzi Androida. Potřebujeme se zaregistrovat do Googlího účtu. Pokud máte v telefonu nefunkční SIM jako já, potřebujete spustit WI-FI. Návod najdete zde. Pokud nemáte WI-FI, musíte použít SIMku s aktivním datovým tarifem, ideálně T-Mobilí.
6. Takže jsme zaregistrováni a můžeme si hrát s dřevním Androidem.
7. Stáhneme z internetu recovery image, který nám následně usnadní práci. Uložíme ho do kořenu SD karty pod názvem recovery.img.
8. Na marketu stáhneme aplikaci „telnet“. Poté vlezeme na domovskou Androidí obrazovku a napíšeme telnetd a stiskneme enter. Nelekejte se, že to hledá v kontaktech ono to zároveň píše i na shell. (Zkuste hádat, co se stane, když napíšete reboot?) Zkusíme spustit telnet aplikaci a připojit se na localhost. Pokud se to podařilo, skvělé. Pokud ne, zkuste spustit telentd znovu.
9. V telnetu zadejte příkaz mount -o rw,remount -t yaffs2 /dev/block/mtdblock3 /system a potvrďte Entrem.
10. Zadejte příkaz cd /system a potvrďte Entrem
11. Zadejte příkaz cat /sdcard/recovery.img > recovery.img a potvrďte Entrem
12. Zadejte příkaz flash_image recovery recovery.img a potvrďte Entrem
13. Teď bychom měli mít root práva přeinstalovaný recovery program, který budeme používat v dalších krocích. Mě párkrát záhadně po restartu zmizel, takže jsem musel instalaci opakovat. Nemám tušení proč se to dělo, ale oprava je relativně snadná. Jednoduše vlezete do telnetu a zopakujete body 10-12 (se spuštěným telnetd).
14. Teď jde do tuhého, tady se to může ošklivě pokazit. Pečlivě si prostudujte a pak následujte tento návod. Instaluje se tam SPL (čertví co to je) a upgraduje se tam firmware pro tu část telefonu co telefonuje. Non US verze 2.22.19.26i mi funguje bez problému, ale vy si radši ověřte, že máte kompatibilní typ telefonu.
15. Teď už nás čeká poslední krok, instalace samotného Cyanogenu. Ta je pěkně popsána zde. Jen si dejte pozor, abyste použili tu správnou verzi Google Apps. Mě se to povedlo až na třetí pokus. Potřebujete tiny verzi pro MDPI pro Cyanogen 6. U mě to byl tento soubor.
16. A to je vše. Teď už byste měli mít nejnovější systém Froyo na nejstarším Androidím telefonu. Krása, že?

Zatím to tak mám pár dnů a všechno funguje jak má. Subjektivně mi to připadá podobně rychlé jako před upgradem, po chvilce ladění možná trochu rychlejší. Narazil jsem jen na pár problémů v galerii fotek, ale tu stejně nepoužívám, takže jsem celkem spokojen.