Lidi nečtou. Smiřte se s tím. Napíšete skvěle vyargumentovaný mail a zjistíte, že si ho adresáti nepřečetli. Proč? Protože lidi nečtou. Dáte do diskuze nějaký svůj problém a odpoví vám jen pár trolů nebo lidí kteří to evidentně nepochopili. Proč? Protože lidi nečtou. Zeptáte se kolegy co říká na váš nejnovější návrh a on se zeptá: „Jaký návrh?“. Vždyť jste mu to posílal před týdnem! Proč? Protože lidi nečtou.

Nemá smysl řešit proč to tak je. Ať je důvod jakýkoliv, to že lidi nečtou je fakt, s kterým se musíme smířit. Je ale pár fint, jak se s tím naučit zacházet.

Začněte od pointy

Začněte od pointy. Pointou myslím to hlavní, co jim chcete říci. Nadpis, předmět mailu nebo úplně první věta musí jasně říci to nejdůležitější – co vlastně chci sdělit. Je to trochu proti intuici. Ta by nám říkala, že bychom měli k závěru dojít argumenty. Závěr by měl být jakési vyvrcholení, něco jako pointa u vtipu. Chyba! Když to nedáte na začátek, tak je velká šance, že se k tomu lidi jednoduše nedočtou. Proč? Protože lidi nečtou.

Když začnete tím hlavním, tak vám to dá příležitost si uvědomit, co vlastně chcete říct. Mě často dojde, že to vlastně sám nevím. Pak jsem rád, že jsem na to přišel na začátku a ne až když to mám napůl napsané.

Pokud dáte pointu na začátek, tak na ni nezapomenete. Byli jste někdy na přednášce, kdy vám nebylo jasné co vlastně chce přednášející říci? Četli jste někdy mail u kterého nebylo jasné proč byl napsán? Slyšeli jste někdy vtip bez pointy? Přece nechcete, abyste takovou chybu udělali i vy, ne?

Mám pocit, že technické profese mají k vynechávání závěrů sklon. Musí přece stačit nakupit fakta a závěry jsou pak evidentní. Chyba. Vám jsou snad závěry jasné, ale příjemci vaší zprávy ne. Znám jednu projekťačku, která po svých pohůncích chce aby první věta v mailu byla: „Je to dobrý“ nebo „Je to špatný“. Pak nemusí řešit, jestli je to, že migrace trvá pět hodin je dobrá nebo špatná zpráva. Dělejte to taky tak. Napište to hlavní na začátek.

Zkraťte to

Napište to co nejkratší. Já se chlubím zásadou, že pokud je mail delší než deset řádek, tak ho nečtu. Samozřejmě že to není pravda, když mě ten mail na prvních pěti řádkách zaujme, tak si ho přečtu. Alespoň do půlky. Já vím, je těžké se při psaní omezovat. Chcete předvést jak to máte skvěle promyšlené, chcete popsat a vyřešit všechny detaily. Chápu to. Ale vy zase musíte pochopit, že když je to moc dlouhé, tak je to zbytečná práce. Ty vaše skvělé argumenty si nikdo nepřečte. Proč? Protože lidi nečtou.

Když už si neumíte pomoci a musíte napsat něco dlouhého, tak alespoň dejte lidem mapu. Hoďte tam nadpisy, do úvodu napište jak je to vaše dílo strukturované a co v něm vlastně bude. Ano, je to ošklivá duplicita, ale dáte tím čtenáři šanci se rozhodnout co ho vlastně zajímá. A možná, když budete mít velké štěstí, tak si adresát prolétne těch pár odstavců, které ho zajímají, místo toho aby ignoroval celý váš výtvor. Proč? Protože lidi nečtou.