Comments on: Tanec s medvědy http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/ Short remarks from Java world Sat, 04 Feb 2012 09:44:38 +0000 hourly 1 http://wordpress.org/?v=3.2.1 By: Java crumbs » Blog Archive » Pochod smrti http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-457 Java crumbs » Blog Archive » Pochod smrti Sun, 20 Apr 2008 19:26:35 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-457 [...] bych ji hlavně projektovým managerům, kteří si myslí, že pochody smrti nastávají. I když Tanec s medvědy a Slack se mi líbily více. Programátorům a optimistům bych doporučil knihu, kterou čtu [...] [...] bych ji hlavně projektovým managerům, kteří si myslí, že pochody smrti nastávají. I když Tanec s medvědy a Slack se mi líbily více. Programátorům a optimistům bych doporučil knihu, kterou čtu [...]

]]> By: Lukáš Křečan http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-339 Lukáš Křečan Fri, 16 Nov 2007 18:18:04 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-339 Pravdepodobnost je oblast pod krivkou (integral). Tzn. kdyz chci zjistit pravdepodobnost dokonceni k 1. dubnu, vybarvim oblast pod krivkou az k prvnimu dubnu. Se vzrusajicim casem pravdepodobnost splneni samozrejme roste. Pravdepodobnost je oblast pod krivkou (integral). Tzn. kdyz chci zjistit pravdepodobnost dokonceni k 1. dubnu, vybarvim oblast pod krivkou az k prvnimu dubnu. Se vzrusajicim casem pravdepodobnost splneni samozrejme roste.

]]> By: NkD http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-338 NkD Thu, 15 Nov 2007 15:35:44 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-338 Me to pripada takhle: pri urceni terminu se automaticky pocita se zdrzenim respektive s nedodrzenim terminu. V prikladu se stanovi dodani na Jan.1 a "odbornik" ukaze, ze skutecna 50% sance je az v May 1. Takze se termin Jan.1 zrusi a misto nej se nastavi May 1 a tim se vlastne cela krivka posune a stane se tim May 1 vlastne zase naprosto nesplnitelny. BTW: prijde mi ten vyklad grafu nejak nesrozumitelny a prijde mi, ze Jan1 je nesplnitelny a pak April 1 jako nejpravdepodobnejsi termin odevzdani a cim dele smerem k Dec. tim uz mensi pravdepodobnost, ze se projekt vubec dokonci. Tvuj vyklad (a asi i ten v knize) je jiny a oznacuje Dec.1 jako 100% jistota splneni, coz IMHO podle grafu neni. Je tam neco co prehlizim ? Me to pripada takhle: pri urceni terminu se automaticky pocita se zdrzenim respektive s nedodrzenim terminu. V prikladu se stanovi dodani na Jan.1 a "odbornik" ukaze, ze skutecna 50% sance je az v May 1. Takze se termin Jan.1 zrusi a misto nej se nastavi May 1 a tim se vlastne cela krivka posune a stane se tim May 1 vlastne zase naprosto nesplnitelny.

BTW: prijde mi ten vyklad grafu nejak nesrozumitelny a prijde mi, ze Jan1 je nesplnitelny a pak April 1 jako nejpravdepodobnejsi termin odevzdani a cim dele smerem k Dec. tim uz mensi pravdepodobnost, ze se projekt vubec dokonci. Tvuj vyklad (a asi i ten v knize) je jiny a oznacuje Dec.1 jako 100% jistota splneni, coz IMHO podle grafu neni. Je tam neco co prehlizim ?

]]> By: Lukáš Křečan http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-316 Lukáš Křečan Sun, 14 Oct 2007 15:56:40 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-316 Žádné success stories si nevybavuji. Ona ta kniha nepřináší nic co by člověk už nevěděl. Jenom si to tak nějak neuvědomuje. Řízení rizik v podstatě znamená následující: zamyslete se nad riziky, která vám hrozí a sepište vše co vás napadne. Poté si uvědomte příznaky, které vás upozorní na to, že riziko nastává. Ujasnětě si co dělat, když riziko nastane a co dělat aby jeho dopad byl menší (nebo vůbec nenastalo). Takže žádná raketová věda, věci které by člověka normálně napadly. V knize se člověk doví na co dát pozor, proč je řízení rizik nepopulární, proč se ta největší rizika ignorují a místo nich se řídí ta bezvýznamná atp. Když nad tím přemýšlím tak je tam pro ilustraci uveden jeden pěkný odstrašující příklad, který by nenastal, kdyby bylo použito řízení rizik. Kdybych já chtěl přesvědčit management pro řízení rizik, tak bych se jich zeptal, jestli vědí co budou dělat, když (nebo až) jim odejde tento důležitý člověk, co budou dělat až selže subdodavatel, co budou dělat, když zákazník nebude schopen (nebo ochoten) dokončit specifikaci... Žádné success stories si nevybavuji. Ona ta kniha nepřináší nic co by člověk už nevěděl. Jenom si to tak nějak neuvědomuje. Řízení rizik v podstatě znamená následující: zamyslete se nad riziky, která vám hrozí a sepište vše co vás napadne. Poté si uvědomte příznaky, které vás upozorní na to, že riziko nastává. Ujasnětě si co dělat, když riziko nastane a co dělat aby jeho dopad byl menší (nebo vůbec nenastalo). Takže žádná raketová věda, věci které by člověka normálně napadly. V knize se člověk doví na co dát pozor, proč je řízení rizik nepopulární, proč se ta největší rizika ignorují a místo nich se řídí ta bezvýznamná atp.

Když nad tím přemýšlím tak je tam pro ilustraci uveden jeden pěkný odstrašující příklad, který by nenastal, kdyby bylo použito řízení rizik.

Kdybych já chtěl přesvědčit management pro řízení rizik, tak bych se jich zeptal, jestli vědí co budou dělat, když (nebo až) jim odejde tento důležitý člověk, co budou dělat až selže subdodavatel, co budou dělat, když zákazník nebude schopen (nebo ochoten) dokončit specifikaci...

]]> By: Lukáš Vlček http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-315 Lukáš Vlček Sat, 13 Oct 2007 18:51:15 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-315 Jsou v té knížce také popsány nějaké konkrétní success stories po zavedení navrhovaných metodik řízení rizik (nejlépe v Americké IT firmě) a to takovým způsobem, aby to bylo přijatelné pro střední a vysoký management? Jsou v té knížce také popsány nějaké konkrétní success stories po zavedení navrhovaných metodik řízení rizik (nejlépe v Americké IT firmě) a to takovým způsobem, aby to bylo přijatelné pro střední a vysoký management?

]]> By: Lukáš Křečan http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-314 Lukáš Křečan Sat, 13 Oct 2007 11:16:06 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-314 Přesně to je v knize posáno. Člověk tam najde i diagramy rizika pro pět zmíněných hlavních rizik (platné pro průměrnou IT firmu v Americe). Hodilo by se mít historická data pro firmu, v které člověk pracuje. Bohužel tato data se moc nesledují (často z politických důvodů). Lidé obvykle moc nechtějí slyšet nepříjemnou pravdu. Přesně to je v knize posáno. Člověk tam najde i diagramy rizika pro pět zmíněných hlavních rizik (platné pro průměrnou IT firmu v Americe). Hodilo by se mít historická data pro firmu, v které člověk pracuje. Bohužel tato data se moc nesledují (často z politických důvodů). Lidé obvykle moc nechtějí slyšet nepříjemnou pravdu.

]]> By: Lukáš Vlček http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/comment-page-1/#comment-313 Lukáš Vlček Fri, 12 Oct 2007 20:10:06 +0000 http://blog.krecan.net/2007/10/10/tanec-s-medvedy/#comment-313 Tu knížku jsem nečetl, ale graf mě zaujal, především to, že jeho šířka se dá hrubě odhadnout na 150% - 200% N. Kdybych byl "projekťákem" já, tak bych asi zvolil trochu jiný přístup. Tato křivka by se podle mě dala velmi dobře modelovat pomocí Gamma rozdělení (viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma_distribution). A jako taková by se tedy dala zkonstruovat na základě parametrů. Tyto parametry by se daly odhadovat na základě historických dat (slíbené a reálné termíny předchozích projektů). Pokud by pak i nový projekt měl přibližně stejné složení teamu, používaly se podobné technologie .. atd, tak by takový odhad mohl být přesnější, než oněch hrubých 150-200%. A pokud by nebyl, tak by se možná dalo jednodušeji (přesněji?) ukázat, který faktor na to měl největší vliv (team měl příliš jiné složení, použíta nová technologie...) a zároveně bychom se dozvěděli, jak velkou variabilitu tento faktor vnáší do modelu... (např: jeden nový člověk v teamu představuje v průměru 10% riziko zpoždění termínu...). Ale takového "projekťáka" jsem ještě nikdy nepotkal... Tu knížku jsem nečetl, ale graf mě zaujal, především to, že jeho šířka se dá hrubě odhadnout na 150% - 200% N. Kdybych byl "projekťákem" já, tak bych asi zvolil trochu jiný přístup. Tato křivka by se podle mě dala velmi dobře modelovat pomocí Gamma rozdělení (viz: http://en.wikipedia.org/wiki/Gamma_distribution). A jako taková by se tedy dala zkonstruovat na základě parametrů. Tyto parametry by se daly odhadovat na základě historických dat (slíbené a reálné termíny předchozích projektů). Pokud by pak i nový projekt měl přibližně stejné složení teamu, používaly se podobné technologie .. atd, tak by takový odhad mohl být přesnější, než oněch hrubých 150-200%. A pokud by nebyl, tak by se možná dalo jednodušeji (přesněji?) ukázat, který faktor na to měl největší vliv (team měl příliš jiné složení, použíta nová technologie...) a zároveně bychom se dozvěděli, jak velkou variabilitu tento faktor vnáší do modelu... (např: jeden nový člověk v teamu představuje v průměru 10% riziko zpoždění termínu...).

Ale takového "projekťáka" jsem ještě nikdy nepotkal...

]]>